Vítejte v mém čtyřdílném průvodci světem fascinujících drahých kamenů.
Tyto články by vám měly usnadnit orientaci v tomto krásném a nadčasovém oboru a doufám, že zde najdete třeba i inspiraci pro svůj nový šperk.
Možnosti jsou v tomto odvětví velmi široké,
ale ne všechny drahé kameny se hodí k broušení
a leštění, a to hlavně kvůli jejich štěpnosti.
Budu velice ráda, pokud vás tento průvodce nasměruje ve výběru toho správného drahého kamene pro váš šperk.
V případě vašeho zájmu vám samozřejmě ráda poradím se správným výběrem.
A to jak s drahým kamenem, tak i s jakýmkoliv jiným šperkem, které na zakázku vyrábím.
Obrázek vydá za tisíc slov, a proto články doprovází velké množství názorných fotografií.
V tomto díle se budeme věnovat prvním třem kategoriím, podle kterých je možné drahé kameny posuzovat a pokusím se jednoduše a přehledně vysvětlit pojmy,
se kterými se budete v těchto článcích setkávat.
V této první sérii o drahých kamenech najdete kategorie:
Drahé kameny podle tvrdosti
Vysvětlení pojmů - drahokam, drahý kámen, polodrahokam, fancy atd.
Drahé kameny podle minerálu
Drahé kameny podle barev
Následující díl:
Další díly:
DRAHÉ KAMENY A JEJICH ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ
Drahé kameny se dají kategorizovat podle různých kritérií.
Každý drahý kámen má svůj vlastní jedinečný původ, barvu, tvrdost a jiné charakteristiky, které ho činí unikátním.
Ne všechny drahé kameny jsou ale vhodné pro tvorbu šperků. V oboru šperkařství se nejvíce používají drahokamy s tvrdostí 7 a výše podle Mohsovy stupnice tvrdosti.
Šperky jsou výjimečné umělecké skvosty a drahé kameny
hrají klíčovou roli v tomto fascinujícím odvětví.
Drahé kameny podle tvrdosti
Tvrdost drahých kamenů se měří dle Mohsovy stupnice tvrdosti. Diamanty patří mezi nejtvrdší drahé kameny na světě, což znamená, že jsou odolné vůči poškrábání.
Naopak třeba opály mají nižší tvrdost, což umožňuje šperkařům vytvářet jemné a detailní šperky.
Mohsova stupnice tvrdosti
Touto stupnicí tvrdosti musíme začít, i když to pro většinu z vás bude jen opakování učiva ze základní školy :-)
Je to měřítko používané k určení odolnosti minerálů vůči poškrábání. Byla vyvinuta německým geologem a mineralogem Friedrichem Mohsem v roce 1812. Stupnice je založena na principu, že tvrdší materiály budou schopny poškrábat měkčí materiály.
Stupnice obsahuje deset minerálů, přičemž každý minerál je tvrdší než předchozí v pořadí.
Základní pořadí na Mohsově stupnici je následující:
1. Mastek (talek, klouzek)
Nejjemnější minerál, snadno se poškrábe nehtem
Český název je podle vlastnosti – je na omak mastný, jinak z arabského slova talq – talek. Jedná se o přirozeně vyskytující se měkký minerál, který se skládá z několika prvků: křemíku, hořčíku, kyslíku a vodíku.
Mastek má mnoho průmyslových a komerčních využití díky své jedinečné kombinaci vlastností. Často se používá v kosmetice díky své schopnosti absorbovat vlhkost a jeho přítomnost je častá hlavně v produktech sypké formy, nejčastěji u minerální dekorativní kosmetiky - v pudrech, očních stínech, řasenkách, make-upech apod.
Odrůdy: tuček, krupník, steatit
2. Sůl kamenná (halit), sádrovec (gypsum)
Sůl kamenná:
Poškrábe se nehtem, ale tvrdší než mastek.
Jedná se o minerál, který tvoří krystalickou strukturu.
Typická barva soli kamenné je bílá nebo bezbarvá, ale může se vyskytovat také v různých odstínech šedé, modré, červené nebo růžové. Soli kamenné jsou obvykle průhledné až průsvitné.
Sůl kamenná je základní součástí naší stravy, ale má i široké využití v průmyslu.
Sádrovec (gypsum)
Poškrábe se nehtem, ale tvrdší než mastek.
Sádrovec, známý také pod názvem sádra, je minerál patřící do skupiny síranů.
Sádrovec může mít různé barvy, včetně bílé, šedé, růžové, hnědé nebo žluté, v závislosti na příměsích a podmínkách jeho vzniku. Je obvykle průhledný až průsvitný.
Nejvíce využívaný ve stavebnictví jako sádrová omítka apod. a v lékařství.
Odrůdy: mariánské sklo, selenit, alabastr (úběl), pouštní růže
Oba tyto minerály, sádrovec a sůl kamenná, představují důležité suroviny s rozmanitými využitími v průmyslu, stavebnictví a dalších odvětvích.
3. Kalcit (uhličitan vápenatý)
Poškrábe se nožem
Kalcit neboli vápenec patří do velké skupiny minerálů nejvíce rozšířených po celém světě.
Barva kalcitu může být různá, včetně bezbarvé, bílé, šedé, žluté, oranžové, červené, hnědé nebo zelené. Je často průhledný nebo průsvitný, což mu dává atraktivní vzhled.
Je to klíčový minerál pro vznik vápence.
optický kalcit Tato varianta je známá svou dvojlomností, což znamená, že rozkládá světelné paprsky na dva odlišné směry. Tato vlastnost je využívána v optických přístrojích.
kobaltový (manganový) kalcit Odrůda kalcitu bohatá na mangan, který minerálu dodává růžovou barvu.
Kalcit se někdy používá ve šperkařství a na výrobu dekorativních předmětů díky svým krásným barevným odstínům.
4. Fluorit (kazivec)
Je dostatečně tvrdý na to, aby odolal poškrábání nožem, ale zároveň je náchylný k poškrábání tvrdšími materiály.
Fluorit může mít širokou škálu barev, včetně fialové, modré, zelené, žluté, růžové a čiré. Některé krystaly mohou dokonce vykazovat barevné části nebo jiné efekty. Průhlednost fluoritu může být od průhledné až po průsvitnou.
Díky svým krásným krystalům je fluorit oblíbeným minerálem pro sběratele.
Byla u něj jako u prvního minerálu objevena fluorescence, tedy schopnost vydávat světlo po zahřátí.
5. Apatit
Obtížně se dá poškrábat sklem, jeho tvrdost je podobná zubu nebo měděné minci.
Apatit je minerál, který vzniká krystalizací z magmatu, či z nahromaděných zbytků organických látek
Barva apatitu může být velmi různorodá, zahrnující odstíny modré, zelené, žluté, hnědé, růžové a fialové. Některé vzorky mohou být průhledné, zatímco jiné jsou spíše průsvitné až neprůhledné.
V zemědělství je důležitým zdrojem fosforu, který se využívá při výrobě hnojiv pro zemědělství.
Fosfor, získávaný z apatitu, se používá v průmyslu k výrobě chemikálií, výbušnin, léčiv a dalších produktů.
ODRŮDY APATITU:
fluorapatit Je nejběžnějším fosfátovým minerálem. V čisté formě je bezbarvý.
S příměsi bývá fluorapatit žlutý, žlutozelený, zelený, modrý, růžový a fialový.
chlorapatit Má obrovskou škálu barev. Nugety mohou být zelenožluté, růžovo-bílé nebo zelenožluté odstíny.
hydroxylapatit Jedná se o jeden z nejvýznamnějších biokeramických materiálů. Jedná se o hlavní složku kostí a zubů u většiny obratlovců.
6. Živec
Živce jsou v zemské kůře jednoznačně nejrozšířenějšími minerály. Odhaduje se, že tvoří 50 až 60 % jejího objemu. Jsou podstatnou součástí mnohých vyvřelých a přeměněných hornin, v menší míře jsou i v některých usazeninách.
Jsou bílé, světle šedé, nažloutlé či narůžovělé.
Materiál s podobnou tvrdostí je okenní sklo.
VARIANTY ŽIVCE:
sodnovápenaté živce (plagioklasy) Vzniká nejčastěji krystalizací z magmatu jako albito-anortitová část, či metamorfózou jiných minerálů. Touto cestou nejčastěji vzniká zejména albit.
7. Křemen
Křemen je nejhojnějším minerálem na Zemi.
Jeho tvrdost se dá přirovnat ke kapesnímu nožíku.
Křemen může mít širokou škálu barev, včetně bílé, šedé, černé, růžové, červené, fialové, žluté a dokonce i modré. Jeho průhlednost může záviset na typu a přítomnosti nečistot.
Mezi nejznámější patří křemen obecný (křišťál), záhněda (morion) či citrín. Především díky pestrým, magickým barvám nemůžeme opomenout ani růženín, ametyst či karneol.
8. Topaz
Modrá barva je nejoblíbenější barvou topazu. Modrý topaz je nabízen v široké škále modrých odstínů, a to od nejsvětlejších bledě modrých až po tmavě modrou. Vynikající tvrdost, nádherné barvy a relativní dostupnost z něj dělá jeden z nejoblíbenějších drahokamů.
S podobnou tvrdostí jako železný pilník.
Většina přírodních topazů je čirá, nebo medově žlutá.
Zahřátím a následným ozářením bezbarvých a světle modrých topazů se barva prohloubí. Přírodní modř je vzácná.
ODRŮDY TOPAZU:
pyknit Název z řeckého pyknós – hustý, tuhý. Vytváří bezbarvé, bělavé, nazelenalé, skelně lesklé, částečně průsvitné krystaly.
zlatý topaz Průhledné krystaly vínově žluté barvy.
brazilský rubín Průhledný, narůžovělé barvy až fialové, naleziště na řece Rio Belmonte, Brazílie.
modrý topaz Průhledný, modrý, naleziště Murzinka na Uralu a na Sibiři.
imperiální topaz – Imperial topaz, známý také jako drahocenný topaz, je nejvzácnější barvou topazu – zlatooranžový až růžový odstín. Jemné exempláře pocházejí z oblasti Ouro Preto v Brazílii.
London blue topaz Tmavě modrá varianta topazu, často žádaná pro svou intenzivní barvu.
Swiss blue topaz Světle modrá varianta, která je populární pro svou jasnou a osvěžující barvu.
sky blue topaz Má nenahraditelnou zářivou modrou barvu, která nemá u jiných drahokamů obdoby.
baby swiss topaz Další varianta modrého odstínu topazu.
9. Korund
Jméno korund pochází z kořene slova kuruntam z indické tamilštiny, ve které je též synonymem pro rubín.
Lze poškrábat ocelovým nožem, topazem a křemenem.
Korund je jedním z nejtvrdších známých minerálů na světě. V čisté formě je bezbarvý, ale přítomnost různých příměsí dává korundu různé barvy, včetně červeného (rubín), modrého (safír) a dalších odstínů.
ODRŮDY KORUNDU:
safír Modře zbarvený, v klenotnictví se však pojmem safír označují všechny drahokamové formy korundu různých barev, s výjimkou rubínu. Druhý nejtvrdší minerál na Mohsově stupnici tvrdosti.
rubín Rubín je druh korundu, který obsahuje stopové prvky chromu, který mu dodává výraznou červenou barvu.
10. Diamant
Je téměř nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec.
Diamant je krystalickou formou uhlíku „C“.
Pro použití ve šperku je nejoblíbenější výbrus nazývaný briliant.
Velmi významné je využití diamantů v průmyslu - řezné, brusné a vrtné nástroje.
Je kupodivu hořlavý.
Chemicky čistý a strukturálně perfektní diamant je dokonale čirý bez odstínů nebo zabarvení.
VYSVĚTLENÍ POJMŮ
Níže vám představím pojmy užívané v mineralogii, abych vám umožnila se co nejlépe na těchto stránkách zorientovat.
Začneme hned se složitějším významem pojmů drahé kameny, drahokamy, polodrahokamy a ozdobné kameny.
Zajímavé je, že ani odborníci nejsou zajedno, co vlastně jednotlivé kategorie zahrnují,
ale většina se shoduje na definici, že hranici mezi jednotlivými pojmy není možno přesně vymezit.
Drahý kámen je tedy termín, který by měl slučovat všechny pojmy (drahokamy, polodrahokamy a ozdobné kameny) do jednoho. Kam byl drahý kámen zařazen,
totiž dříve často ovlivňovala móda a oblíbenost kamene.
Tady je oficiální vyjádření Mezinárodní klenotnické konfederace (CIBJO), která uvádí definici drahých kamenů takto:
„Přírodní materiály a umělé výrobky používané ve špercích nebo uměleckých předmětech, s výjimkou kovů“.
K zařazení minerálu do vybrané společnosti drahých kamenů, musí splňovat určitá kritéria:
musí se líbit
mít vysoký lesk
lom světla
příjemnou barvu
být čirý nebo průhledný.
Někdy stačí splnit jen jednu z vlastností a již se kámen počítá mezi drahé kameny.
Z toho důvodu byl mezi ně zařazen i například tyrkys pro svou blankytně modrou barvu
a také náš český granát ohnivě červené barvy, který je proslulý po celém světě.
Termín ozdobné kameny všeobecně označuje dekorativní kameny leštitelné ve velkých kusech, plochách.
Vysvětlení jednotlivých pojmů:
Drahý kámen
Drahé kameny jsou minerály (ozdobné kameny, nerosty, kameny), které dosáhnou gemologické kvality (splňují základní kvalitativní a technické požadavky k jejich zpracování). Někdy může být také zohledněna jejich poptávka a obliba, což ovlivňuje jejich hodnotu na trhu.
Někdo považuje za drahé kameny pouze čtyři, a to: diamanty, smaragdy, safíry
a rubíny. Tz., že všechny ostatní drahé kameny by byly posuzovány jako polodrahokamy.
Drahokamy a polodrahokamy
Drahokamy jsou tradičně rozděleny do dvou hlavních kategorií známých jako drahé drahokamy a polodrahokamy. Dříve byla určujícím měřítkem tvrdost. Nerosty tvrdší než křemen (7. stupeň) bývaly řazeny mezi drahokamy. Někdo ale uváděl, že tvrdost musí být vyšší než 8. stupeň podle Mohsovy stupnice tvrdosti, aby šlo o drahokam. Jelikož některé minerály byly na rozhraní různých tvrdostí, začal se využívat souhrnný pojem drahé kameny.
Vysvětlení dalších pojmů:
Přívlastek Fancy Fancy (fantazijní) značí buďto rozdílný tvar vybroušení drahého kamene oproti kulatému briliantu nebo přírodně zbarvené barevné diamanty.
Fluorescence Jedná se o schopnost vydávat světlo po zahřátí.
Odrůdy U některých minerálů rozeznáváme určité varianty, lišící se například barvou. Ty nazýváme odrůdy.
Štěpnost Štěpnost je vlastnost minerálu, která určuje jeho schopnost lámat se podle určitého směru. Tato schopnost může být překážkou při broušení a tvarování u minerálů, které mají štěpnost nízkou nebo nulovou. Nedostatek štěpnosti se projevuje jako lom.
Lom Lom souvisí se štěpností a to tak, že pokud je minerál neštěpný, je možné na něm pozorovat lom, v opačném případě většinou nikoliv.
Broušení Lidé přišli na to, že při otírání kamenů stejné tvrdosti vznikají lesklé plochy, které dnes nazýváme jako fasety. Broušení drahokamů je tedy známé už od nejstarších dob. Například v Indii brousili kámen o kámen. Dříve bylo záměrem brusičů ztratit co nejméně hmotnosti a velikosti kamene. Výsledkem byly ale nesymetrické tvary. Změna přišla až na přelomu 14. a 15. století, kdy belgičan Lodewijck van Bercken objevil způsob, jak diamanty opracovat pomocí jiných diamantů. Od této chvíle platí, že drahokam je před vložením do šperku opracován tak, že ztratí i více než 50 % své původní hmotnosti.
Drahé kameny podle minerálu
Drahé kameny mají bohatou historii, která sahá až do starověku. Například lapis lazuli má dlouhou a fascinující historii, která sahá až do dob starověkých civilizací Egypta, Mezopotámie a Persie. Drahokam byl vysoce ceněn pro svou sytě modrou barvu,
která podle pověsti symbolizovala noční oblohu a byla spojována s bohy a královskou rodinou.
Dnes jsou tyto šperkové kameny klasifikovány podle svého minerálního složení,
což poskytuje důležité informace o jejich struktuře a vlastnostech.
Tady vám představím 9 základních kategorií drahých kamenů a jejich mineralogické zařazení:
1. HYDROXIDY, OXIDY (zastarale kysličníky)
Hydroxidy jsou nejběžnějšími zásadami (bázemi). Vytvářejí je zásadotvorné kovy především jako reakci svých oxidů s vodou. Oxidy jsou sloučeniny kyslíku. Mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu.
Patří sem minerály jako křemen, hematit a korund.
2. UHLIČITANY (KARBONÁTY)
Uhličitany jsou v geologii velmi rozšířenými minerály nekovového vzhledu, většinou světlých barev.
Členění uhličitanů podle strukturních typů:
Karbonáty řady kalcitu:
Kalcit
Magnezit
Siderit
Rodochrozit
Smithsonit (vzácný)
Karbonáty řady aragonitu
Aragonit
Cerusit
Karbonáty skupiny dolomitu
Dolomit
Ankerit
Karbonáty s jiným typem struktury
Malachit
Azurit
3. BORÁTY
Boráty jsou rozsáhlá skupina minerálů, z nichž největší význam mají borax a kernit. Jejich uloženiny vznikají v závěrečné fázi krystalizace solí mořské vody, hlavně však odpařením solanek některých pouštních jezer.
Borax Tvoří v přírodě velké (většinou bílé, vzácněji modré, šedé nebo zelené) krystaly. Při krystalizaci z roztoků boraxu vznikají bezbarvé krystaly, které na suchém vzduchu povrchově zvětrávají na bílý prášek se ztrátou krystalové vody.
Kernit (rasorit) Je to bezbarvý až bílý minerál. Tvoří se v solných jezerech a je známý pro svou vysokou koncentraci boru. Jedná se o důležitý zdroj boru, který se využívá při výrobě skla, keramiky a mnoha chemických sloučenin.
4. KŘEMIČITANY (silikáty)
V přírodě jsou hojné a rozšířené, především jako součásti hornin. Jsou to látky složené převážně z křemíku a kyslíku.
Důležité křemičitany jsou živce, slídy, granáty, amfiboly a pyroxeny.
5. SULFIDY (starším názvem sirníky)
Jedná se o rozsáhlou skupinu minerálů rozmanitého složení a vzniku (hlavně magmatického, hydrotermálního a sedimentárního). K nejběžnějším sirníkům patří pyrit, markazit, galenit, sfalerit.
6. HALOGENIDY (halovce)
Je jich asi 140 a sestávají ze sloučenin fluoru, chloru, brómu nebo jódu s kationty kovů jako jsou sodík nebo vápník.
Hlavními zástupci jsou halit (sůl kamenná) a fluorit.
7. FOSFOREČNANY (fosfáty)
Jsou například součástí hnojiv. Nacházejí se také v různých pracích prášcích, mycích prostředcích a dezinfekci, kde zajišťují odstraňování nečistot a bakterií.
V potravinářství se fosfáty využívají jako stabilizátory, emulgátory nebo regulátory kyselosti.
Mezi nejčastější zástupce patří minerály:
skupina apatitu
apatit
pyromorfit
vanadinit
memetezit
skupina viviantiu
vivianit
erytrín
annabergit
skupina uranových slíd
autunit
torbernit
8. SÍRANY
Sírany jsou soli kyseliny sírové. Sírany nejčastěji vznikají usazování z mořské vody.
Mezi nejčastější sírany patří sádrovec a baryt.
9. ORGANICKÉ LÁTKY
Některé drahé kameny, jako je perla nebo jantar, mají organický původ.
Perly vznikají uvnitř lastur měkkýšů, kdy se do nich dostane cizí částice,
která postupně nabaluje vrstvy perleťového materiálu.
Jantar (amber) je zase zkamenělá pryskyřice stromů, která se časem stala pevným
a průhledným materiálem. Perly, perleť a korály jsou organické látky s dobře vyvinutou krystalickou strukturou. Jantar, kopál nebo gagát jsou amorfní a neobsahují žádné nerosty.
Drahé kameny podle barev
Naše oči jsou schopny vnímat různé frekvence světla, což drahým kamenům dodává jedinečný a poutavý efekt. Další způsob dělení drahých kamenů se tedy zaměřuje
na jejich barvu. Drahé kameny mohou mít širokou škálu barev, ať už přirozených
nebo v důsledku ozařování.
Mezi nejoblíbenější patří diamanty, které existují v různých odstínech bílé až žluté,
a rubíny s intenzivní červenou barvou.
Členění minerálů podle barvy:
BÍLÉ DRAHÉ KAMENY
Diamant Bezbarvý diamant je nejznámějším a nejhodnotnějším drahým kamenem.
Opál bílý Opál může být bílý s jemnými jiskřivými odstíny.
Bílý safír Je to druh safíru, který je přirozeně zbarven bíle. Bílé safíry se často používají jako levnější alternativa diamantů v zásnubních prstenech a jiných typech jemných šperků.
Měsíční kámen Bílý měsíční kámen je charakteristický především svými barevnými odlesky, podobně jako labradorit.
Jadeit V čisté verzi a bez příměsí je bílý nebo bezbarvý. Na vrypu je proto bílý.
ČERVENÉ DRAHÉ KAMENY
Červená barva dostala ve světě drahých kamenů název podle jednoho z nejdražších kamenů – rubínu.
Rubín Rubín je růžový až tmavě červený minerál spadající do skupiny těch nejvzácnějších drahokamů. Rubín také vyniká svou neuvěřitelnou tvrdostí, díky které má dokonalé předpoklady pro broušení.
Granát Nejznámější a v přírodě nejrozšířenější granát je pyrop a almandin. Oba mají krásnou červenou barvu a hojně se používají ve šperkařství.
ZELENÉ DRAHÉ KAMENY
Smaragd Ikona zelených drahých kamenů, známá svou intenzivní zelenou barvou.
Vltavín Jedná se o ryze český drahokam, který se vyskytuje v několika lokalitách v povodí řeky Vltavy. Jeho barva se pohybuje od světle zelené až po tmavě hnědozelenou.
Olivín Olivín neboli peridot je asi nejvýraznější ze všech zelených drahokamů. Vyznačuje se živě zelenou až žlutozelenou barvou.
Turmalín Zelená varianta turmalínu je hned po té růžové považována za jednu z nejklasičtějších turmalínových barev.
Tsavorit Zelená odrůda granátu grosuláru je ve šperkařství relativní novinkou.
MODRÉ DRAHÉ KAMENY
Modrý diamant Diamanty s přírodním modrým zabarvením jsou opravdovou vzácností. Nejslavnějším modrým diamantem, je The Hope Diamond se 45,52 karáty.
Modrý safír Královsky modrý safír patří mezi nejvzácnější modré drahokamy. Stojí za tím čistota modré barvy a vysoká tvrdost.
Tanzanit Je to vzácný modrý drahokam, který je těžen pouze v jednom místě na světě - v severní Tanzánii. Barva tanzanitu může být modrá, modrofialová nebo fialová a může mít různé odstíny v závislosti na kvalitě a velikosti kamene.
Akvamarín Barvu má buď jasně modrou, nebo s lehce zeleným podtónem. Význam tohoto průzračně modrého drahokamu byl vždy spojován s mořem.
Tyrkys Je to neprůhledný výrazný polodrahokam, který má mnoho podob. Od čistě modré přes modrozelenou tyrkysovou, až po téměř zelenou.
ŽLUTÉ A ORANŽOVÉ DRAHÉ KAMENY
Žlutý safír Standardní barva safíru je modrá, ale safír může být i růžový, fialový, zelený nebo žlutý. Tyto netradiční varianty se nazývají fancy.
Žlutý diamant Žlutý diamant řadíme mezi fancy diamanty. Žlutou barvu u diamantu můžeme přičíst chemickému prvku dusíku.
Žlutý turmalín Mangan vede k tónům červené a růžové a pravděpodobně i žluté. Některé turmalíny mohla do růžova nebo žluta zbarvit radiace. Na světě neexistují dva stejné turmalíny, každý je prostě jedinečný.
Chalcedon Chalcedon je jednou z odrůd křemene. V přírodě se nejčastěji vyskytuje chalcedon modrý, žlutý nebo našedlý.
Oranžový safír Teplé tóny safírů od sytě zlaté, přes mandarinkovou, až po tmavě oranžovočervenou nazýváme oranžovými safíry. Tyto kameny jsou velmi vzácné a v přírodní podobě bez dodatečných úprav barvy se na trhu vyskytují jen zřídka. Zajímavostí je tzv. padparadscha safír v zajímavém odstínu, ve kterém se mísí oranžová s růžovou.
RŮŽOVÉ DRAHÉ KAMENY
Morganit Vyznačuje se jemnými odstíny pastelové růžové až růžovooranžové lososové barvy.
Růžový safír Barvu růžových safírů, která se pohybuje na škále od světle růžové až po zářivou tmavě růžovou, má na svědomí příměs chromu.
Růženín Jedná se o průsvitný až průhledný křemen v růžové barvě, typicky mléčně zkalený. V přírodě se vyskytuje v hojném množství po celém světě, což jej činí cenově velmi dostupným.
Růžový diamant Kromě klasických bezbarvých diamantů se můžeme setkat i s tzv. fancy diamanty, které mají stejné fyzikální vlastnosti, ale navíc září barvami. Růžový diamant patří mezi nejcennější, protože se v přírodě vyskytuje pouze výjimečně. Jeho jedinečnost ještě podporuje fakt, že se doposud s jistotou neví, co stojí za jeho zbarvením.
ČERNÉ DRAHÉ KAMENY
Černý diamant Černé diamanty vypadají jako pravý opak těch čirých. Jsou neprůhledné a oplývají typickým kovovým leskem.
Černý achát Achát (z řeckého achates) je minerál, jehož název pochází z historického názvu řeky Achates (dnes Dirillo) na Sicílii. Jedná se o koncentricky jemně i hrubě vrstevnatou odrůdu chalcedonu (křemene).
Černá láva Láva je roztavená hornina, která vychází při sopečných erupcích na povrch.
FIALOVÉ DRAHÉ KAMENY
Ametyst Ametyst je nejběžnějším fialovým drahým kamenem.
Levandulový jadeit Jadeit se může vyskytovat v různých odstínech fialové.
HNĚDÉ DRAHÉ KAMENY
Tygří oko Tygří oko se vyskytuje ve žlutohnědé a zlatohnědé barvě, které příroda zbarvila pomocí oxidů železa a má nápadnou podobu oka tygra. Vzniká jako důsledek zvětrávání o něco tmavšího minerálu s názvem Sokolí oko.
Záhněda Záhněda je odrůda křemene (oxid křemičitý), která je zabarvená příměsí hliníku, sodíku a lithia. Jedná se o poměrně rozšířený drahý kámen, který je často vyhledáván pro svoji tmavě hnědou barvu.
Následující díl:
Další díly:
Máte zájem o unikátní šperk, který by zrcadlil vaši jedinečnou osobnost a váš příběh?
Jsem šperkařka s 20 lety praxe a ručně vyrábím designové šperky, které mají DUŠI. Vyrobím vám šperk s drahým kamenem nebo jakýkoliv jiný šperk přesně podle vašich představ.
Více informací najdete zde: https://www.andreatjewelry.eu/sperky-na-miru
Aktuální nabídka katalogových šperků: https://www.andreatjewelry.eu/katalogove-sperky
Použité zdroje: